Tendr na nový mýtný systém zvýhodňuje současného správce, společnost Kapsch. Ministerstvo dopravy se brání moderním řešením.

Tendr na nový mýtný systém zvýhodňuje současného správce, společnost Kapsch. Ministerstvo dopravy se brání moderním řešením.

Podmínky tendru na správu mýtného systému po roce 2019 vycházejí z architektury stávajícího mýtného systému vybudovaného a provozovaného společností Kapsch. Ministerstvo dopravy ale zadávací podmínky tendru změnit odmítá. Tím značně znevýhodňuje dodavatele, kteří chtějí nabídnout technologicky odlišné řešení. Probíhající soutěž tedy není o tom, kdo z uchazečů nabídne nejvýhodnější řešení, ale kdo bude nejlépe schopen ohnout svou nabídku podle podmínek tendru.

 

„To, jakým způsobem zadavatel přistoupil k tomuto zadávacímu řízení, v nás vyvolává vážné pochybnosti týkající se dodržení základních zásad zadávacího řízení,“ říká Marat Saber, výkonný ředitel odboru obchod a marketing společnosti ELTODO, která se do soutěže kvalifikovala v konsorciu s provozovatelem maďarského mýtného systému HU-GO, společností National Toll Payment Services PLC (NÚSZ Zrt.) a společností i-Cell Mobilsoft. „Ministerstvo dopravy před vyhlášením tendru deklarovalo, že výběrové řízení bude probíhat v souladu se záměry vlády modernizovat a rozšířit stávající systém výběru mýtného. Ve skutečnosti však požadavky na zadávání veřejných zakázek v několika bodech odrážejí technické specifikace stávajícího systému a neumožňují od něj větší odchylku,“ dovává Saber.

 

Ministr dopravy před vypsáním soutěže veřejně prohlašoval, že tendr na mýtný systém bude technologicky neutrální a bude se do něj moci přihlásit každý. Podle Sabera jsou ovšem zadávací podmínky tendru doslova „prošpikovány“ požadavky, které vycházejí z architektury stávajícího mýtného systému vybudovaného a provozovaného společností Kapsch. „Je to jako kdybyste vypsali tzv. “technologicky neutrální“ tendr na nový systém výběru dálničních poplatků, tedy náhradu dálničních známek, a v podmínkách byla stanovena povinnost dodat v rámci tendru 10 tisíc kontrolních dalekohledů pro policisty. Takže jste nucen do své nabídky započítat nákup dalekohledů, které ovšem pro vaše řešení vůbec nepotřebujete. To se vám pochopitelně také dramaticky promítne do nabídkové ceny. Navíc tak nějak tušíte, že váš konkurent, který systém výběru dálničních poplatků do dnešního dne provozoval, má ty dalekohledy už dávno na skladě,“ uvádí Saber.

 

Maďarský systém výběru mýtného představuje podle Sabera komplexní řešení. „Skutečně nepotřebujeme, aby nám zadavatel říkal, jaké prvky musí, či nesmí obsahovat a tím nám zasahoval do jeho architektury. Ten systém je funkční, snadno rozšiřitelný a vysoce efektivní. Jen pro představu, v Maďarsku je takto vybíráno mýto z bezmála sedmi tisíc kilometrů komunikací, a to až s třetinovými náklady na vybudování a provoz,“ dodává Saber a odkazuje rovněž na zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, který na nevýhodnost stávajícího systému výběru mýtného dlouhodobě upozorňuje.

 

Zadavatel odůvodňuje technické požadavky platnou legislativou, ta ale byla podle Sabera přijata právě na základě stávajícího mýtného systému společnosti Kapsch. „Technologický vývoj jde obrovským tempem dopředu. Soubor kritérií, které zadavatel stanovil ve světle stávajícího systému, je imanentně zastaralý, protože odráží vývojovou etapu v době jeho realizace, tedy v době, kdy jste místo chytrých telefonů používali PDA komunikátory, do kterých jste si mohli nahrát první drahé navigační programy, tedy pokud jste k nim měli externí GPS modul. Dnes má naopak ve vozidle satelitní navigaci každý, ať vestavěnou, samostatnou nebo jako aplikaci v chytrém telefonu. Stejně tak je dnes prakticky každý dopravce vybaven vlastní palubní GPS jednotkou,“ uvádí Saber v narážce na jednu ze zadávacích podmínek, podle které musí být vozidla povinně vybavena tzv. OBU jednotkami, které mají být navíc ve vlastnictví státu.

 

Maďarský model výběru mýtného naopak nabízí podle Sabera řadu výhod – dopravci mohou ušetřit prostředky díky možnosti využívat své stávající GPS jednotky na palubě a nemusí tak pořizovat jednotky nové. “Sváteční“ účastníci silničního provozu si mohou zvolit alternativu pořízením tzv. rout tickets, tedy jakýchsi silničních jízdenek na plánovanou trasu. Do systému jsou také aktivně zapojeny místní dopravní společnosti: společnosti pro sledování GPS se připojují k mýtnému systému jako tzv. operátoři prohlášení o mýtném (TDO). TDO poskytují určitý předem vymezený soubor služeb pro dopravce. Maďarský model proto pomáhá posílit hospodářství a slouží také zájmům malých a středních podniků. Po implementaci tohoto modelu se také výrazně zvýšily výnosy státního rozpočtu, a to díky skutečnosti, že provozní náklady maďarského systému jsou mnohem nižší. Na rozdíl od sousedních zemí, které vynakládají přibližně 20% svých mýtných příjmů na provozování svého systému (v ČR je to až jedna třetina), vynakládá Maďarsko na provozování maďarského mýtného systému méně než 8%. V maďarském modelu je tedy systém výběru mýtného vysoce efektivní, na rozdíl od systémů výběru mýtného založených na mikrovlnné technologii (DSRC). V neposlední řadě maďarský model přináší potenciál zavádění dalších funkcí, jako je elektronický systém zpoplatnění komunikací (dálniční známky), veřejné kontroly silničního obchodu nebo systém vážení vozidel.

O tom, že současný tendr není bez chyb, svědčí i to, že zadavatel obdržel od uchazečů více než 300 dotazů na zadávací podmínky, kvůli kterým se rovněž několikrát prodloužila lhůta pro podání nabídek. „My z odpovědí zadavatele nyní již víme, že ze svých požadavků, které jsou mnohdy až absurdní, nehodlá ustoupit. Námitky proti podmínkám tendru jsme ale zatím zadavateli nezaslali, pochybuji ale, že se jim za současné situace vyhneme. Pokud nám zadavatel nevyhoví, nezbyde nám nic jiného než se obrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Zároveň si ale uvědomujeme, že každý další podnět podaný na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže přináší v konečném důsledku prospěch společnosti Kapsch, neboť jí dává možnost pokračovat v provozu stávajícího systému. Otázkou tedy je, zda je Ministerstvo dopravy ochotno upravit kritéria výběrového řízení a přijmout moderní, inovační řešení nebo se rozhodne pokračovat v používání méně efektivního a dražšího systému. Jinými slovy jde o to, zda bude systém výběru mýtného přinášet prospěch České republice a jejím občanům, nebo zájmům privátního subjektu,“ dodává Saber.